Letos už podruhé jsme se rozhodli, že si uděláme takovou malou dovolenou. Tentokrát to ale bylo v poněkud jiné sestavě. Jeli jsme ve třech Svačka, Peťa z práce a já. Původně jsme měli jet v ponděli 13.8., ale kvůli počasí jsme to posunuli na úterý. Bylo to jenom na 3 dny. V pátek jsem už totiž musel být doma, protože jsem čekal velmi milou návštěvu z Prahy, na kterou jsem se móóóóc těšil.
V pondělí večer jsme s klukama vedli diskuzi o tom, kdo bude brát auto. Mě se moje auto brát nechtělo, protože na lítání jsem ho v poslední době bral pořád. Ale nakonec mě ukecali, abych ho vzal. Prý se budeme střídat za volantem, takže si budu moct občas dát i pivko :-).
V úterý ráno jsme vyrazili. Naložil jsem padák a zajel jsem nejdřív pro Peťu a pak i pro Svačku. Vyrazili jsme na sever Moravy na kopec Javorový. To je fakt super kopec. Nahoru vede lanovka, takže se nemusí šlapat. Startuje se ze sjezdovky, takže je tam dost místa. Kéž by takové bylý všechny kopce :-). Dolů jsme letěli 2x. Poprvé kluci polítali asi 40 minut, já jenom 20. Hned na začátku jsem udělal chybu, že jsem odletěl od kopce, kde byl stoupavý proud. Letěl jsem totiž za 2 padákama. Já bláhový jsem si myslel, že ví, kam letí, nevěděli. A pak už jsem se zpátky vrátit nemohl. Podruhé to bylo pro mě dost podobné, protože už tam stoupáky nebybly. Kluci na tom tentokrát byli stejně jako já. Při lítání nám pěkně vyhládlo, takže jsme zamířili do hospůdky. Teď jsem využil naší domluvy, že se budeme střídat za volantem a dal jsem si pivo :-). Řídit bude Peťa, on alkohol moc nepije. Takoví lidi jsou vzácní :-). V hospodě jsme si dali jídlo. Hlady už jsem skoro šilhal :-). Taky jsme tam potkali jednoho ožralu, který si k nám přisedl a začal nám vykládat, že dělal moderátora a podobné hovadiny. Taky nás tam začal rozebírat. No, byla to docela sranda :-). Ale jenom chvilku :-). Pak už jsme naštěstí museli jet.
Měli jsme namířeno na Slovensko. Cestou jsme se ještě stavili v obchodě, abysme nakoupili věci na večerní grilovačku a samozřejmě něco k pití :-). Pak jsme jeli směrem na Žilinu, kde jsme chtěli přenocovat u kopce Stráník. Když jsme byli na místě, tak jsme chvilku hledali vhodné místo na přenocování, ale po chvíli jsme něco našli. Bylo to kousek od cesty na pěkném paloučku :-). Ještě když bylo trošku světlo, tak jsme si připravili lože, pak jsme začali připravovat grilovačku. Měli jsme nakoupené párečky. Myslel jsem si, že nebudou tak dobré, jak se ukázalo, že byly :-). Vážně mňamka. Ale bylo jich tak moc, že jsme si jich pár nechali i na zítřek. U ohně jsme popíjeli pivko, dokonce i Peťa si vzal :-). Dozvěděli jsme se, že Peťa, když byl na vojně, tak byl u paragánů a popisoval nám, jak se řídi kulatý padák. Prý tam jsou čtyři sňůry za které se může tahat. Některé ovládají “kolíčky” a některé “rámečky” :-). Pak jsme šli na kutě. Doufali jsme, že nás ráno neprobudí slunce.
Ráno, když jsme se probudili, tak jsme zjistili, že jsme leželi fakt dobře, protože jsme byli ve stínu a slunce svítilo na druhou stranu louky. Uffff…. :-). Posnídali jsme, usušili spacáky a plachty od ranní rosy a hurá na kopec. Jak jsme zjisitli, tak k vyjetí až nahoru je nutné povolení a cesta tam nebyla vůbec pěkná, tak jsme vyjeli ani ne do půlky a zbytek jsme šlapali pěšky. Nahoře už bylo pár lidí. Byli tam nějací kurzisti a pár normálních letců (tak mě napadá, myslíte, že něco takového může existovat 🙂 ). Čekali jsme asi 2 hodiny, pak se tam začali scházet další lidi. Peťa už nevydržel, prý poletí k autu. Chtělo se mu na velkou. Tak jsem mu řekl, ať přinese papír nahoru :-). Chvilku polítal, ale nic moc teda. To borec, který startoval chvilku před ním byl ve vzduchu tak 3 hodiny :-). Když Peťa přišel nahoru, tak jsem sebral papír a mazal do lesa :-). Potom se začalo hromadně startovat. Svačka odletěl, ale Peťovi se to nepodařilo a skončil v keříkách. Tak jsme asi půl hodiny vymotávali padák. Svačka přišel znovu nahoru. Ale to už se to nějak začalo kazit. Foukalo ze špatného směru. Já jsem si řekl, že na to kašlu. Svačka a pak i Peťa ještě odletěli a letěli přímo k autu. Já jsem radši smotal padák a k autu jsem šel pěšky. Ještě bych chtěl napsat, že jsme pěkně spálili, že Peťo :-).
Pak jsme se zase jeli najíst a pak do obchodu. Nakoupit na večer. Plánovali jsme, že pojedem na Hradisko – kopec, kde jsme dělali paraglidistický kurz. Chtěli jsme tam přespat, ráno třeba trošku polítat a pak domů. Stodža nám psal, že zítra bude foukat moc, takže přes den to asi nepůjde. Než jsme dojeli na Hradisko, tak jsme se ještě byli vykoupat na Zelené vodě – koupaliště kousíček od Nového města nad Váhom. To byla paráda, už jsem se cítil jako poločlověk :-). Řidil Peťa, protože já se Svačkou jsme si zase dali pivko :-). To je děs, co? 🙂 Když jsme dojeli na Hradisko, tak jsme si zase připravili místo na spaní. Tentokrát jsme se dohodli, že nebudeme grilovat a že uděláme táborák. Tak jsme zašli do lesa a natahali jsme trošku dřeva. Ještě, že jsme s Peťou měli ty pilky. Jak se ukázalo, tak se budou hodit i na jiné věci než jenom na sundávání padáku :-). Opekli jsme špekáčky a klobásky a plkali o blbostech. Pak jsme šli na kutě.
Tentokrát nás ráno slunce vzbudilo – a nedalo se před ním utéct do stínu. Museli jsme kvůli tomu přeparkovat auto :-). Zatímco já se Svačkou jsme ještě leželi, tak Peťa zkoušel nafukovat padák. Pak se dokonce rozhodl, že poletí dolů, ale nakonec si to rozmyslel, protože skoro nefoukalo. Po snídani jsme jeli na Zelenou vodu. Nevím, co se to dělo, ale neplatilo se tam. Nám to teda nevadilo, že jo :-). Zahráli jsme si tam “petang” – nevyhrál jsem :-). Pak jsme si říkali, že bysme mohli jet vyzkoušet na Lysicu – taková cvičná loučka zkusit trénovat starty, tak jsme jeli. Když jsme tam dorazili, tak jsme zjistili, že strašně, ale strašně fouká, tak jsme aspoň zkoušeli pouštět svačkového draka, ale stálo to pěkně za prd, tak jsme toho asi po 10 minutách nechali. Teď nám už nezbývalo než jet zpátky domů, i když Svačka byl proti a chtěl dělat cokoliv jiného :-). Nakonec jsme ale jeli.
A to je konec tohoto podařeného výletu. Až pojedeme příště, tak vás klidně vezmeme s sebou – musíte se jenom přihlásit :-).
(92)
Nejnovější komentáře