Na začátku srpna jsme s Dančou jeli navštívit do Kynšperku Janču a jejího přítele Oldu. Sice je to už delší doba od toho, co jsme tam byli, ale to snad nevadí ne? Jak se říká: “Pozdě, ale přece” 🙂 Už před námi na místo určení dorazila i Šárka. Původně to měl být ještě větší sraz, ale Jirka musel zůstat v Praze a Jarda měl naplánovanou cestu do Švedska. Taky si to musel naplánovat tak blbě :-).
Ze Zlína jsme vyrazili hned, jak to šlo. Jeli jsme vlakem někdy kolem 4 z Otrokovic. Mířili jsme do Prahy. V Praze jsme přejeli z Hlaváku na Florenc, a pak jsme pokračovali autobusem do Karlových Varů. Tam jsme dorazili kolem 11 hodiny večer. Po zhruba 7 hodinách na cestě jsme byli poměrně unavení a už jsme se tešili až nás někdo vyzvedne a odveze.
Vyzvedla nás Janča s Oldou ve svém super fáru :-). A už jsme si to hasili (Olda je totiž hasič:-)) do Kynšperku. Cestou jsme jeli přes Sokolov. Janča nám ukazovala dům, ve kterém s Jardou bydleli. Byla ale tma, a tak jsme nic neviděli, aspoň jsme si zhruba udělali obrázek o tom, kde to bylo. Asi za půl hodinky jsme byli na místě.
Nejdřív nás na zahradě uvítal hafan. Fakt pěkný německý ovčák. Doufám, že mám foto. Potom jsme šli dovnitř a tam jsme se přivítali se Šárkou, musím říct, že toto přivítání bylo mnohem příjemnější než s hafíkem :-). No a pak jsme plkali, otevřeli lahev vínka, byl to super večer.
Ráno jsem, jako obvykle, vstával poslední :-). Dokonce mi nechali i něco na snídani. Potom jsme vyrazili na výlet. Nejdřív jsme jeli na lanovku, která nás vyvezla na kopec. Tam jsme si prohlédli letecky skoro celou Českou Republiku :-). Modří už vědí. Ano, bylo tam muzeum miniatur. Viděli jsme např. zámek Červená Lhota, babiččino údolí, zámek Kynžvart, Říp, a spoustu dalších věcí. Potom jsme šli k soše Krakonoše. Tak jsme si říkali: “Proč jenom je tu Krakonoš, když Krkonoše jsou docela daleko?” Bylo nám vysvětleno, že je to kvůli Krušným horám. Tak jsem zase o něco chytřejší. Krakonoš má na starosti i Krušné hory :-). Ale zpátky k té soše. Prý splní člověku jedno přání, tak jsem si každý něco přáli, tak jsem zvědavý. Přál jsem si … Neřeknu :-). Jinak by se to nesplnilo.
Teď se mi to nějak pomíchalo, takže nevím, co bylo dřív a co později, tak aspoň napíšu, co jsme všechno dělali. Jednak jsme byli v Mariánských lázních. Prošli jsme si tam kolonádu, něco málo jsem pofotil. Taky jsme byli na zámku Kynšperk. Vypadal docela podobně tomu z muzea miniatur. Vevnitř to bylo docela zajímavé. Asi nejvíc nás zaujala figurka mexického dřevorubce (teda aspoň doufám, že to byl dřevorubec :-). Takovou blbost bych si do obýváku nedal :-). Zámek ale fakt zajímavý. Můžu doporučit. Taky jsme byli na obědě. Já jsem si dal kačenku (ano doopravdy tu má být malé “k” 🙂 ), výborná. Když o tom teď píšu, tak se mi sbíhají sliny :-). Potom jsme jeli do vesnice Kladská, jenomže ti lidi, co žijí na západě mají divnou výslovnost 🙂 a říkají: “Pojedeme do Kladský.” Tak jsme si dělalji srandu, že jedeme na klacky :-). Ale bylo jich tam fakt dost. Ve skutečnosti to bylo rašeliniště s jezírkem. Mooooc hezké to tam bylo. Jediná nepříjemná věc byla, že začalo pršet. Obešli jsme si kolečko kolem jezírka, pak Olda utíkal pro auto, zatímco my ostatní jsme stáli pod stromem. Pak jsme jeli zpátky k hostielům domů.
Večer následovalo opekání masa na speciálním grilu. Byli to kolečka na které se položil rošt. Docela praktická věc, aspoň se to dá dobře převážet :-). Olda ještě skočil do hospy pro pivko. Během večera ještě dorazil Jančin brácha. Ani nevím kolik jsem toho vypil a kdy jsme šli spát, ale byl to super večer.
V neděli ráno (až jsme vstali 🙂 ) jsme vyrazili do Karlových Varů. Po cestě jsme se zastavili na hradě Loket. Bylo to tam naprosto super. Samotná prohlídka sice nic zvláštního nenabídla, ale potom jsme navštívili expozici “o mučení”. Ta byla velmi zajímavá, až jsme z toho úplně ztratili chuť k jídlu. No, ale konečně jsem se dozvěděl, co se s člověkem vlastně dělo, když ho natahovali na skřipci, když ho zazdívali apod. Fakt nevím, jak jsem doposud mohl bez těchto informací žít :-).
Potom jsme jeli do Karlových Varů. Po cestě jsme se zastavili na super oběd. Už nás opustili pocity z muzea o mučení a dostali jsme hlad :-). V Karlových Varech jsme v podstatě nic nestihli. Už bylo moc hodin a my jsme museli na autobus. Tak jsme se se všema rozloučili a hurá domů. Zase jsme jeli přes Prahu. Cestou jsme vzpomínali na pěkné zážitky z víkendu.
Když se tak na ten text dívám, tak je tam docela dost smajlíků :-), tak přidám ještě jeden :-).
(83)
Nejnovější komentáře